Státní hrad Trosky

512 63 Rovensko pod Troskami

Tel.: 481 313 925

e-mail: pup@pupce.cz

 

Devět kilometrů jihovýchodně od Turnova vystupuje z krajiny Českého ráje výrazná silueta hradu Trosky. Byl postaven na dvou izolovaných čedičových sucích a bradle mezi nimi, čímž byl předurčen jeho nezaměnitelný vzhled. Odedávna lid nazýval vyšší a štíhlejší z obou skal Panna (asi 60 m) a nižší Baba (asi 50 m).

Pevnost hradu spočívala v neschůdnosti terénu i umělých opevněních – trojitém pásu hradeb a systému bran uzavírajících přístup do vnitřních prostor hradu. Hradní palác se dvěma patry byl chráněn hradbou a strmými svahy vyvýšeného místa skalního bradla. Největší ochranu skýtala věž na Panně, do níž byl vstup pouze z nejvyššího patra paláce přiléhajícího k patě skaliska. Na babě stálo věžovité stavení, k němuž byl přístup jen dřevěnými schody z hradby. Hrad tvořil kompaktní, ale vertikálně velmi členitý celek.

 

 

Název hradu vznikl od pojmenování skalního útvaru, na kterém byl ve druhé polovině 14. století postaven, a to pravděpodobně Čeňkem z Vartenberka. První zmínka o hradu pochází z r. 1396, kdy je Čeněk jmenován s přídomkem „z Trosk“. Z finančních důvodů musel své nové sídlo postoupit Václavovi IV., od něho získal Trosky před rokem 1399 Ota z Bergova. Po jeho synovi Otovi mladším a vnukovi Janovi se v držení hradu vystřídali páni z Házmburka (1455 – 1497), Šelmberkové (do r. 1524), Biberštejnové (do r. 1551), Lobkovicové (do r. 1559) a Jindřich ze Smiřic, který Trosky připojil k panství Hrubá Skála.

Od druhé poloviny 15. století nebyl hrad trvalým sídlem vrchnosti, vojenský význam si udržel až do třicetileté války. Dobývání Trosek husity není bezpečně prokázáno, rozhodně je však nedobyli. V r. 1440 byly Trosky neúspěšně obléhány vojsky východočeského a boleslavského landfrídu, v r. 1469 byly dobyty králem Jiřím Poděbradským. Za třicetileté války o hrad bojovali střídavě Švédové a císařští v letech 1639, 1640, 1642, 1645 a 1648, kdy císařské vojsko po vypuzení Švédů hrad vypálilo.

Nové slávy se Trosky dočkaly až s příchodem romantismu na začátku 19. století, kdy se staly vyhledávaným cílem cest vlastenců, básníků, milovníků české minulosti a především malířů. Dodnes zůstaly nejznámějším symbolem Českého ráje.