Již za starých časů nacházeli lidé útulek ve skalách. Pískovcové skály, které voda snadno vymílala a dávala jim tak nejrůznější tvary, se přímo nabízely, aby je člověk doplňoval a dotvářel podle své potřeby. Tak vznikaly v Českém ráji známé drábovny, jeskyně upravené člověkem k obývání v čase nebezpečí, pro strážní službu i jiné účely. Ve skalách byly nezřídka budovány i skalní hrady.

Na severozápadním okraji Prachovských skal leží zajímavé zbytky středověkého skalního hrádku Pařez. Název byl odvozen od jeho podoby s pařezem stromu. Původně se jmenoval Husí nůžka. Byl vybudován na skalním bloku, zčásti vytesán ve skále a doplněn roubenými nástavbami. Byl to hrad pevný, těžko přístupný, mimo jiné i proto, že jej obklopovala voda. Tu nadržovaly hráze, které jsou již dávno rozvezeny a není po nich stopy.

Do hradu se vstupovalo po dřevěném mostě, který mohl být v době nebezpečí odstraněn. Vchod do hradu byl tvořen pevnou branou, za níž bylo malé dvořiště. Ve skále jsou vytesány dva sklepy, od nichž se táhla polokruhovitá chodba, která mohla být v čase nebezpečí přepažena. Dnes z hradu zbyly hlavně dva sklepy (jeden z nich má dveře vytesané na způsob velkého okna), zbytky hradeb a spodek čtvercové věže, v níž se nacházela brána. Z jednoho sklepa je východ na malé prostranství, které vypadá jako dvoreček. Stopy svědčí o tom, že to byla asi světnice s trámovým stropem, nad nímž byla světnice druhá. Je zde dost stop začazení.

Hrad Pařez se připomíná r. 1372, byly zde nalezeny groše z doby Václava IV. Jeho historie však není dlouhá, byl obýván asi 100 let. Pánové z Pařezu, o kterých se zmiňují kronik, byli zřejmě majiteli Pařízku u Mladějova. Historické záznamy o tomto hradu chybí. Jen pověst vypráví, že byl tento hrad dobyt Janem Žižkou, poté co slepý vůdce porazil proradného pana Čeňka z Vartemberka u Hořic. Později se snad stal loupežnickým hrádkem, a proto byl vypálen.